PC Sokol Lipník

Pétanqueové turnaje ve Vojnově Městci (po klepnutí na odkaz se vám otevře mapa) bývají již tradičně pořádány na hřištích u místní sokolovny. Specialitou hřišť je jejich naprosto navzájem odlišný povrch. Zatímco dolní jsou vysypána z hrubého štěrku, ta horní – na fotbalovém hřišti – mají povrch z jemné hlíny. Další zvláštností tady bývá, že skoro na každém turnaji tu v průběhu dne poprší, což snad nemá nějaký zvláštní vliv na štěrkové hřiště, avšak pro kolbiště s hliněným povrchem taková povětrnostní epizoda znamená radikální změnu charakteristiky herního povrchu.

Vojnův Městec se nachází v samém srdci severní části Českomoravské vrchoviny, pouhopouhých 15 km od Žďáru nad Sázavou. Obklopují jej mohutné lesy, v příhodné době plné hub a dalších lesních plodů. V čarokrásné přírodní krajině lze pořádat pěší výlety. Oblast je díky nepříliš členitému terénu mimořádně příznivá k cykloturistice. - Ano, jsem v samém srdci Žďárských vrchů pod nejvyššími vrcholy Devět skal a Žákova hora, jež s přehledem přesahují 800 m nadmořské výšky a jejichž přírodní bohatství je chráněno v rámci stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Zavítali-li bychom sem v zimním období, což se ve spojení s pétanquem asi příliš nepředpokládá, zdejší lesy a louky nabízejí desítky kilometrů udržovaných lyžařských stop. A i pro příznivce sjezdového lyžování se tu na české poměry nějaký slušný kopeček najde!

Pokud bychom zde měli pohovořit o výletních cílech v okolí Vojnova Městce, tak jednoznačně v nejbližším okolí se mezi priority mezinárodního kalibru řadí barokní poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, jedinečná památka z dílny Jana Blažeje Santiniho-Aichele, předního architekta a stavitele své doby. Pro svoji jedinečnost je stavba ve stylu barokní gotiky z let 1719-22 zapsána od roku 1994 do Seznamu světových kulturních a přírodních památek UNESCO. - Více zde nehodlám líčit a popisovat, protože co jsou slova? – obzvláště v tomto případě! Ta architektura je naprosto jedinečná! Zvláště tuto památku je třeba navštívit, vidět a prožít…

V bývalém okresním městě Žďár nad Sázavou lze ještě obdivovat zámek, zbudovaný ze zrušeného cisterciáckého kláštera, či neméně proslulý barokní most z 18. století, nacházející se mezi Konventním a Bránským rybníkem, pro jehož stavbu a výzdobu inspiroval pražský Karlův most.

Právě cestou z Vojnova Městce do Žďáru míjíme po pravé ruce rybník Velké Dářko, se svými více než 200 ha bezesporu největší vodní plochu Českomoravské vrchoviny. Ve známé rekreační oblasti si na své přijdou příznivci řady vodních sportů, zvláště potom windsurfingu a závodů dračích lodí, jež jsou na hladině konány pravidelně. Místo nabízi skvělé koupání v lůnu překrásné přírody – navíc s bohatým zázemím pohostinských a ubytovacích služeb. Asi 4 km severovýchodně na úbočí Šindelného vrchu ve výšce 757 m n. m. tu pramení řeka Sázava. - Jen necelé 3 km jižně od hráze vodní nádrže dozajista přijde vhod hlavně malým návštěvníkům zábavní park na okraji Polničky se spoustou atrakcí, jako např. zahradní železnice, lanovka, letadlo, vodní čluny, motorová autíčka, skákací hrad či kolotoče.

Jihozápadním směrem od Vojnova Městce najdeme celou řadu drobnějších památek naší historie. V Havlíčkově Borové lze navštívit muzeum v rodném domě Karla Havlíčka Borovského, ve Velké Losenici třeba kostnici z konce 18. století s ostatky obětí pruských válek i obětí hladomoru v druhé polovině 18. století, kdy v českých zemích zemřelo hladem asi půl milionu dětí. U silnice mezi Přibyslaví a Žižkovým Polem nám Žižkova mohyla připomíná místo skonu (11.11.1424) slavného husitského vojevůdce, Jana Žižky z Trocnova.

Pokud stočíme naše kroky z Vojnova Městce na severovýchod, hned sousední obcí je Krucemburk, jenž je rodištěm slavného českého malíře, grafika, ilustrátora a scénografa, představitele avantgardy 20. století, Jana Zrzavého. V místě lze navštívit jeho pamětní síň.

Ve stejném směru, jen o 8 kilometrů dál, je možno v bezprostřední blízkosti města Chotěboře se pokochat krásami soutěsky Koryto tvořené řekou Doubravou v tamním skalním reliéfu. Plenér je zde navýsost dramatický – dravá řeka, skály, vodopády, peřeje. Východiště do soutěsky je u železniční stanice Bílek. Značené trasy umožňují návrat do východiště v okruhu, aniž bychom se museli vracet zpět stejnou cestou.

Severovýchodním směrem po asi 10 km vzdušné vzdálenosti lze natrefit v obci Vysočina na skanzen Veselý kopec, v němž nalezneme pro oblast typické stavby. Konají se zde předváděčky místních lidových obyčejů a řemesel. Návštěvník má možnost vidět, jak se zde žilo v 19. a první polovině 20. století. Během roku tu bývají konány hojné kulturní akce. Některé atrakce skanzenu jsou rozptýlené i po širším okolí včetně města Hlinska. - A když už jsme tady, vyplatí se podívat do Kameniček, kde od roku 1903 tvořil významný krajinář – impresionista, Antonín Slavíček. Zde namaloval svá vrcholná díla (např. U nás v Kameničkách). Sjížděli se sem za ním i ostatní malíři a tak zde vytvořil celou malířskou kolonii. Na jeho paměť v obci Galérie Antonína Slavíčka.

Dále můžeme pokračovat do Proseče a navštívit třeba Muzeum dýmek. Za Prosečí na severovýchod je krajina tak trochu jiná. V nádherných borových lesích protkaných hlubokými údolími se můžeme zamotat v pískovcových skalních bludištích Toulcových a Městských maštalí. Dokonce tu má Toulec i rozhlednu!

Z Toulcových maštalí je tu už jen skok do Nových Hradů, českým Versailles řečených, k překrásně opravenému rokokovému zámku v nádherném parku. Krom toho přilehlé zámecké, druhdy hospodářské budovy skrývají pěkné muzeum cyklistiky a archiv dámských klobouků.

Z Nových Hradů je Litomyšl už jen za rohem. Ve starobylém městě, jehož zámek je zapsán do světového dědictví UNESCO, se konají každoročně festivaly klasické hudby Smetanova Litomyšl. A jak by také ne, když město je rodným místem mistrovým! - Cestou z Hradů do Litomyšle se lze ještě stavit na Růžovém paloučku, kde dle pověsti Aloise Jiráska růže zde rostlé pošly ze slz českých bratří před jejich odchodem do exilu.

Při návratu směrem k Vojnovu Městci nelze vynechat zastávku v Poličce. Díky skvěle zachovanému městskému opevnění se městu přezdívá český Carcassone. Ke zdejším rodákům náleží český hudební skladatel světového věhlasu, zástupce hudební moderny 20. věku, Bohuslav Martinů. Mistr se narodil roku 1890 v rodině místního ševce a věžného.

Z poněkud vzdálenějších, avšak významných turistických cílů zmiňme snad už jen 40 km na jihovýchod vzdálený mohutný gotický hrad Pernštejn či zábavní park – westernové městečko Šiklův Mlýn (30 km), kde na návštěvníka čeká i akvapark, zoopark, rozhledna a rozličné kulturní programy.

***

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek