PC Sokol Lipník

V turnajovém programu Čapek je mariánskolázeňský pétanque zastoupen jedním turnajem, a to Grand prix Mariánských Lázní, jež se tradičně hraje na písčitých prostranstvích a cestách ve skvostném prostředí lázeňských parků v bezprostředním okolí kolonády Ferdinandova pramene, který jako nejstarší z místních lázeňských minerálních pramenů nese jméno po králi Ferdinandovi I., jenž jej dal léta Páně 1528 prozkoumat se snahou získat z něj zdroj kuchyňské soli.

Mariánské Lázně (po klepnutí na odkaz se vám otevře mapa) se svými 13 000 stálými obyvateli jsou nejspíš druhými nejvýznamnějšími českými lázněmi – hned po Karlových Varech. Dle mého soukromého soudu jsou ovšem ve své komornosti a poloze v lůnu Slavkovského lesa dozajista mnohem krásnější než náš lázeňský primus. Krásné okolní lesy, jež obklopují ze všech stran údolí s lázeňskými domy, kolonádami, hotely a parky, lákají nejen lázeňské hosty k poklidným procházkám. - Věru, klenot mezi lázněmi má co nabídnout! Třeba minerální prameny, dle typu studené kyselky, jichž je zde lázeňsky využito 16. Díky rozmanitému chemickému složení patří Mariánské Lázně mezi lázeňská místa s největším počtem indikací v České republice – jsou tu léčeny nemoci pohybového ústrojí, ledvin a močových cest, dýchacích cest, trávicího ústrojí či metabolická, gynekologická a onkologická onemocnění.

Velký význam pro rozvoj zdejšího lázeňství měli mniši nedalekého tepelského kláštera. Současný obraz získaly lázně především v 19. století díky činnosti a úsilí tamního opata Karla Kašpara Reitenbergera, který zde započal před 200 roky s výstavbou lázeňských domů a pavilonů. Ale to vše – a nejen to, ale třeba i kdo všechno sem do lázní ze slavných zavítal – lze nastudovat podrobně při návštěvě městského muzea jen kousek nad hlavní lázeňskou kolonádou, kolonádou Maxima Gorkého. Její ltinová stavba z konce 19. století je klasickou stavbou svého typu, jež bývaly ve své době stavěny v lázeňských městech, aby soustředily lázeňský ruch a život. Picí kůra se tu snoubí za zvuků lázeňského orchestru (Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně je díky své působnosti od roku 1821 nejstarším symfonickým orchestrem v českých zemích) s klapotem pánských střevíců, šustěním garderob a švitořením dam křupajících lázeňské oplatky (ostatně víte, že v Mariánských Lázních jen kousek od turnajových hřišť je jejich průmyslová velkovýrobna zásobující ve velkém veškeré české lázně?) - a atmosféra je dokonalá! - Hned vedle kolonády návštěvníky uchvacuje od roku 1986 v lázeňské sezoně každou lichou hodinu zpívající fontána, nabízející vodní hru za doprovodu hudebních skladeb desítek předních i světových autorů za spolupráce choreografů Národního divadla v Praze. Zvlášť působivá podívaná se nabízí po setmění, kdy rej kapek doprovázejí i světelné efekty.

Co ještě nabízejí Mariánské Lázně? - Kromě pétanque si tu lze třeba zahrát golf, v zimě zalyžovat na místní sjezdovce či zaběhat na lyžích po lesích a pláních nad městem, což ale nemusí být zrovna nejpříhodnější tip pro hráče pétanque. Ale co třeba projížďky na kole po Slavkovském lese? Nebo plochou dráhu, lanový park, koupačku? Či libo park Boheminium jen kousek za městem, kde lze shlédnout na šedesát miniatur významných staveb a technických památek z celé České republiky? Ať tak či tak – Mariánské Lázně a jejich kouzlo třeba objevit a zažít na vlastní kůži!

Avšak vydejme se dále, za humna lázeňského města, do Slavkovského lesa, dříve zvaného Císařským, jenž se rozprostírá mezi Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary! Jedná se o pohoří, jež sotva dosahuje svými nejvyššími vrcholy 1000 m n. m. Je to krajina drsná svým podnebím i životem, většinou zalesněná, s prameny, mokřady a rašeliništi. Nejbližší turisticky atraktivní partie lze navštívit v okolí loveckého zámečku Kladská, kde mj. sídlí i návštěvnické centrum CHKO Slavkovský les.

Přímo naproti zámečku se zrcadlí hladina Kladského rybníka, který lze pohodlně obejít po místní naučné stezce. Hned vedle rybníka začíná tajemná, nepřístupná krása rašeliniště v NPR Kladské rašeliny – Tajga. Setkáme se i se zde začínající Dlouhou stokou, středověkou technickou památkou, která přiváděla vodu do cínových dolů v oblasti Horního Slavkova a Krásna. Pokud se na křižovatce u zámečku rozhodneme odbočit vpravo, můžeme projet kolem zmíněného rybníka, projet skoro zaniklé lázeňské město Prameny – navštívit muzeum a následně se rozhlédnout do kraje z hadcové skalky Křížky. Následně se dá vrátit do Mariánských lázní cestou z Pramenů kolem altánu s bublající Farskou kyselkou a kolem Smraďocha, kde je možno se na krátké naučné stezce seznámit s ukázkou lesního vrchovištního rašeliniště s vývěry plynů, tzv. mofety.

Pokud ale na Kladské odbočíme vlevo, sjedeme kolem zřícenin hradu Kynžvart s hor a rázem se ocitneme v Lázních Kynžvart. Dominantou tohoto lázeňského místa je nesporně zámek s rozsáhlým krajinným parkem. Zámek patřil rodu Metternichů koncem 18. století a do dnešní podoby byl přestavěn počátkem století 19., kdy byl v majetku kancléře Metternicha. Ten zámek rovněž opatřil rozsáhlými sbírkami. Interiér zámku je přístupný – mezi zajímavosti patří třeba kabinet kuriozit, jenž se počítá k nejstarším veřejně přístupným muzeím v Evropě. Zajímavostí budiž, že v rámci svých sběratelských vášní dovlékl kníže Metternich ze střední Asie do svého parku „náramně okrasnou“ rostlinu - bolševník velkolepý, který posléze co by úporný plevel zamořil nejen okolí, ale i další pro něj příhodné oblasti celé střední Evropy. V zámeckém parku si lze zahrát golf – nebo se vykoupat v rybníce jen na dohled od zámku.

Západně od Kynžvartu se krajina opět zdvíhá směrem k bavorské hranici pohořím Český les. Proti nebi se tu črtá druhý nejvyšší vrchol pohoří – Dyleň (940 m n. m.), skýtající znamenitou vyhlídku do širého kraje. Vrcholu lze nejlépe dosáhnout po zelené turistické cestě přímo od zámku. Pochod čítá přibližně 9 kilometrů v jednom směru.

Jen asi nějakých 10 km východně od Mariánských Lázní se nachází premonstrátský klášter v Teplé založený roku 1193 s cennou klášterní knihovnou, druhou největší u nás hned po knihovně strahovského kláštera. Knihovna je společně s klášterním muzeem přístupna návštěvníkům.

Jako další z významných památek kraje lze ještě obecenstvu doporučit ku pozornosti a případné návštěvě někdejší klášter v Kladrubech, nějakých 30 km jižně od předešlého, jehož báně jsou k spatření i cestou z dálnice k Plzni. Klášter založený už roku 1115 byl posléze v josefínských dobách zrušen a nahrazen postupně kasárnami, nemocnicí a invalidovnou, aby se následně dostal jako zámek do držení rodiny maršála Windischgrätze. Krom běžné prohlídky se nabízí i unikátní expozice o svatém Janu Nepomuckém, jež je nejrozsáhlejší svého druhu v Evropě.

***

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek