PC Sokol Lipník

Vědomice, obec stavebně spojená s podřipskou metropolí Roudnicí nad Labem, se honosí největším boulodromem v České republice. Převážná většina hřišť leží ve sportovní zóně na břehu řeky Labe, menší část hracích ploch potom na druhé straně obce v lesním prostředí v sousedství Domu sportu. Turnaje se ovšem pořádají „u řeky“, hřiště „v lese“ slouží jen k tréninku nebo pokud je kapacita hřišť u Labe nedostačující.

Ač je zdejší kraj poměrně rovinatý a povětšinou zemědělský, skrývá v sobě nejedno tajemství, jež nechává zvídavému poutníku poodhaliti. A činí tak formou dočista nevtíravou. - Vědomice jsou upravená obec oddělená jen mostem přes Labe od města Roudnice nad Labem. Roudnice má pěkné historické jádro, jemuž dominuje mohutná stavba zámku (údajně čtvrtý největší v Česku), v němž v nepříliš dávné historii sídlila líheň profesionálních hudebníků, proslulá vojenská konzervatoř. Zámek tvoří vlastně jednu stranu náměstí. Vinařské tradice celé oblasti (rozsáhlé vinohrady v okolí Vrbice-Vetlé, asi 4 km východně od Vědomic) připomíná nedávno založená vinice na zámeckém okraji náměstí. Nad západní frontou domů vyčnívá dvojice věží – zvonice a hláska. Jen kousek od zvonice se nachází působivý kostel Narození P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem. Ve zdi u kostela vyvěrá rudný pramen, jenž dal městu jméno. - Nejzajímavější pohled na historické jádro města se naskýtá jednak z Kratochvílovy rozhledny v parku nad náměstím, jednak z vědomického břehu, resp. ze severního předmostí roudnického mostu, odkud máme všechny místní pamětihodnosti před sebou jak na dlani. Ostatně, víte, že předchůdce tohoto mostu se řadí ke třem nejstarším mostům (vedle Juditina/Karlova mostu v Praze a mostu v Písku) u nás?

Pod mostem ve směru toku se mezi hlavním ramenem řeky a dnešním plavebním kanálem rozkládá ostrov Claudie Stublera, na němž se roku 1887 odehrál první fotbalový zápas v české historii. Město je rodištěm českého herce Svatopluka Beneše, v nedaleké Dobříni se narodil básník Josef Hora. Kompletní představu o historii Roudnice i celého Podřipska může zájemce získat v Podřipském muzeu jen pár kroků od náměstí. Milovníci umění zase nepohrdnou místní Galerií moderního umění v zámecké jízdárně. Známou kulturně společenskou akcí bývá každoročně v září konané vinobraní. Neméně proslulou je letecká show na místním letišti, vždy v lichém roce počátkem léta. Známé jsou i závody motorových kluzáků na Labi či veslařské závody na umělém kanálu v nedalekých Račicích. - Plochý terén v okolí láká četně zájemce k nenáročným cykloturistickým vyjížďkám.

Od časného jara do pozdního podzimu se o víkendech a svátcích nabízí z Roudnice možnost projížďky historickým motoráčkem. Je to dobrá možnost k seznámení se s okolím. Nejprve trasa projížďky stoupá ke zdejší bájné hoře, k Řípu, jenž jak velikán strmí z poklidných polabských rovin, ač vrchol dosahuje výše pouhých 455 m n. m. Tato hora, na níž stanul legendární praotec Čech a jež by měla být všem pravověrným Čechům jednou z nejdražších, je korunována na vrcholu románskou rotundou sv. Jiřího a Vojtěcha, jakož i turistickou chatou pro osvěžení poutníka. A ne nadarmo stojí na štítě chaty: „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!“ Výhled z vrcholu pro stromový porost není, za to lze vyhlédnout daleko do kraje z okrajů srázu - k jihu z Pražské, k severu z Drážďanské a k východu z Mělnické vyhlídky. V souvislosti se zdejším kultem sv. Jiří se v den svátku zmíněného světce koná každoročně proslavená Řipská pouť, časem ovšem už spíše více nežli méně přetransformovaná v druhou „Matějskou“. A tak spíše než k vzdání holdu svatému Jiřímu a zamyšlení nad životem světce sem davy lákají stánky a kolotoče postavené na louce pod horou. - V Krabčicích pod Řípem působil na farářském postu Jan Karafiát, proslulý hlavně svojí pohádkou Broučci, kterou zde i sepsal. V nedalekém Černoučku zase učiteloval Josef Věromír Pleva, známý především starší generaci knihou Malý Bobeš. A do třetice z „podřipských literátů“: v Bechlíně sepsal Jan Neruda své Písně kosmické, když zde trávíval dny odpočinku na návštěvě ve vile Švagrovských.

Další pozoruhodnou zastávkou na trase motoráčku by mohly být Mšené – Lázně. Působivé lázničky založené už roku 1796 se zabývají léčbou nervových a pohybových chorob bazírující na minerálních koupelích a slatinných zábalech. Zdejší park i lázeňské budovy dozajista zalahodí oku nejednoho náročného návštěvníka!

Následující zastávkou na trati bude Budyně nad Ohří. Dominantou Budyně je nesporně ranně gotický vodní hrad. V pěkně opraveném prostředí se nachází Jandovo muzeum, představující historii Budyňska od pravěku až do roku 1848, lapidárium, alchymistická dílna. Kolem hradu jsou dochovány hradby, součást někdejšího městského opevnění. V hradních prostorách se konává vždy počátkem srpna Budyňský poutník, festival folkové a country hudby.

Na konečné lokálky, ve městě Libochovice, je dozajista nejvýznamnější stavbou raně barokní zámek s parkem na samém břehu Ohře. Na zámku se narodil Jan Evangelista Purkyně, světově proslulý vědec a jeden za zakladatelů cytologie – vědy zabývající se studiem buněk. Ne nadarmo nese jeho jméno univerzita v Ústí nad Labem.

Nad Libochovicemi určitě každého zaujme zřícenina hradu Hazmburku. Nedobytný gotický hrad na vrcholu čedičového masivu nabízí velkolepý kruhový rozhled do okolí, zvláště potom na členité panorama sopečného Českého středohoří (CHKO).

Odtud je to již jen skok do průmyslových Lovosic, z nichž lze podniknout pěkný výstup na Lovoš (570 m n. m.). Za odměnu se lze nejen osvěžit v turistické chatě, ale především pokochat dokonalým kruhovým rozhledem po okolí. To samé se naskýtá (snad jen, že tu je navíc meteorologická observatoř, jejíž věž slouží za pěkného počasí jako rozhledna) i na nejvyšší hoře Českého středohoří, Milešovce (837 m n. m.), jen pár kilometrů dále k severozápadu. A do třetice se nám podobná možnost nabízí i na Radobýlu na protilehlém břehu Labe. Zajímavostí Radobýlu jsou krom výhledů nejen staré lomy, ale i tajemná podzemní továrna Richard (nepřístupná) z doby druhé světové války, jež se skrývá kdesi v jeho útrobách.

Zatímco na severozápadním úpatí Radobýlu leží Velké Žernoseky, proslulá vinařská obec (vinobraní) s opodál se nacházející labskou soutěskou Porta Bohemica, na jihovýchodním potom královské město Litoměřice, ležící pod horami na soutoku Ohře a Labe. Historické jádro je široko daleko ojedinělé svojí zachovalostí a rozlohou – i proto je již od roku 1950 chráněno v rámci městské památkové rezervace.

K významným památkám města se řadí i gotický hrad, v němž dnes sídlí centrum českého vinařství. Litoměřice jsou ale nejen světským, ale i významným církevním střediskem – jsou sídlem biskupství i kněžského semináře, jejichž sídla se soustřeďují kolem dómského pahorku (Dómské náměstí), doplněného katedrálou svatého Štěpána. Celkový pohled na město umožňují nejen rozhledové body na okolních kopcích, ale i rozhledna Mostka na severním okraji města či známá věž domu Kalich (symbol města) přímo na náměstí. - Ve městě zve k návštěvě celá řada muzeí: Oblastní muzeum, Diecézní muzeum či Muzeum ručního papíru. Známými jsou i zahradnické a ovocnářské výstavy Zahrada Čech, konané v září na místním výstavišti. - Sklonek svého krátkého života strávil v Litoměřicích básník Karel Hynek Mácha, jenž zde 6. listopadu 1836 skonal. Zajímavé je, že jeho pohřeb se konal v den jeho plánované svatby – skoro bych zde neváhal poznamenat, jak působivá náhoda pro život romantického básníka! Počátkem roku 1938 byly ostatky básníkovy exhumovány a převezeny do Prahy, kde byly uloženy na Vyšehradském hřbitově po boku ostatních českých velikánů. V domě posledního pobytu a skonu K. H. Máchy dnes nalezneme jeho památník. K dalším zajímavým personám města patří Felix Holzmann, známý českoněmecký komik, jenž v domě na Mírovém náměstí prožil své dětství. - Od jara do podzimu se nabízí možnost plavby po Labi linkami pravidelné lodní dopravy z Litoměřic do Ústí nad Labem, o letních prázdninách zajíždějí vybrané lodní spoje až do Roudnice nad Labem. Jedná se o ojedinělou možnost pokochat se v poklidu romantickými partiemi podél labského toku v horské krajině Českého středohoří.

S Litoměřicemi a Lovosicemi vytváří aglomeraci (celkem asi 45 000 obyv.) město Terezín. Jedná se o pevnostní město (podobně jako Josefov ve východních Čechách), založené na obou březích Ohře Josefem II. roku 1782 k obraně země od severu.

Pravoúhlý systém ulic mezi jednotlivými, převážně původně kasárenskými bloky, sevřený mezi hradby, vodní příkopy a bastiony byl během druhé světové války využit německým nacistickým režimem k vybudování nechvalně proslulého židovského ghetta. V Malé pevnosti na pravém břehu Ohře byla tou dobou věznice pražského gestapa. Na národním hřbitově před Malou pevností se každoročně v květnu koná tryzna k uctění obětí nacistické perzekuce. - Starší doba josefínská je připomínána každoročně na podzim Josefínskými slavnostmi, kdy město zaplaví barevné dobové uniformy vojáků. Jsou k vidění pochody a přehlídky, ukázky dobývání i třeba vojenský tábor či císařovna Marie Terezie. Jedná se o největší historické slavnosti 18. století v Evropě. - Ve městě se nalézá celá řada muzeí, z nichž nejznámější je Muzeum ghetta.

Jen asi 5 km jižně od Terezína směrem k Roudnici určitě zaujme každého projíždějícího obec Doksany se svým mohutným klášterem. Klášter premonstrátek byl zde založen už roku 1144. Roku 1752 byl Josefem II. zrušen, načež sloužil různým světským účelům až do svého obnovení roku 1998. Ke klášteru přiléhá barokní kostel Narození Panny Marie. Celý areál bývá často využíván filmaři pro natáčení historických filmů a pohádek. - Zde je nutno zmínit jednu poměrně málo známou zajímavost: poblíž kláštera se rozprostírá největší český ostrov, ostrov Sv. Klimenta, jenž zde vytváří řeka Ohře.

Vraťme se ale ještě zpět do Litoměřic. Asi 4 km severovýchodně láká k návštěvě zámek Ploskovice. Barokní zámecká stavba od Kiliána Ignáce Dienzenhofera se nachází uprostřed rozlehlého parku. Turista může navštívit zámeckou expozici. - Zámek si oblíbili filmaři k natáčení pohádek.

Pokud pokračujeme dále k východu po hlavní silnici na Českou Lípu, mineme nepřístupný zámek v Liběšicích a po chvíli jízdy dospějeme do Úštěka, starobylého města v klínu kopců. Nejcennější je střed městečka na pískovcovém ostrohu s pozoruhodnými pozdně gotickými měšťanskými domy. Zajímavá je Pikartská věž, Ptačí domky (pitoreskní domky na skále nad údolím v jihozápadní části města) či synagoga. Kolekcí dřevěných roubených domů s podstávkami překvapí místní část Lhota. Pozoruhodné lidové venkovské stavby nalezneme i v nedalekém Starém Týně. - Ve městě samém se konají četné slavnosti, trhy a jarmarky.

Úštěk to ale není jen historie, ale i turistika, sport a rekreace. Na severovýchodním okraji města se rozlévají vody rybníka Chmelař, na jehož severním i jižním břehu slouží rekreační areály s plážemi, kempy, chatami. Nad jeho hladinou se tyčí do výšky 726 m n. m. Sedlo (dříve též Jelečská hora), skýtající odměnou za namáhavý výstup skvělý kruhový rozhled do kraje. Nejlepším východištěm na Sedlo je rázovitá horská obec Levín se zříceninou hradu a kromobyčejným kostelem Povýšení svatého Kříže s kruhovitým půdorysem. Za zmínku stojí i nedaleké mauzoleum průmyslníka Schrolla z konce 19. století, jež se nachází v lese na vrchu Hradec a jež se nedá cestou na Sedlo minout. - Údolím pod Levínem vede zrušená železniční trať. Na ní a na levínském nádraží (některé scény natočeny i v Litoměřicích) byl v 70. letech minulého století natočen film Páni kluci.

Na východním horizontu nad Úštěkem zaujme na kopci barokní poutní místo Kalvárie Ostré s křížovou cestou, dvojkaplí a Božím hrobem. Místo má silnou pozitivní energii a skýtá daleký výhled do kraje.

Na dostřel od Kalvárie nás v hlubokém údolí Hrádeckého dolu dost možná překvapí romantická zřícenina hradu Helfenburk. Jeho počátky spadají do roku 1378. Hradní věž skýtá pěkný rozhled po okolí.

A ještě tradiční poznámka k možnostem přírodního koupání. Kromě zmíněného rybníka Chmelař u Úštěka lze jako vhodné místo k vodnímu osvěžení doporučit třeba Žernosecké (Píšťanské) jezero na pravém břehu Labe naproti Lovosicím. Přístup je možný i z Lovosic přívozem – plánovaná je stavba lávky pro pěší a cyklisty. Zajímavostí je, že pod jeho hladinou odpočívají betonové oblouky demontovaného starého mostu Barikádníků z pražských Holešovic, jež sem byly dopraveny loďmi po Vltavě a Labi. - Pěkné koupání, ač v poněkud chladnější vodě, je třeba na Ohři na jezu v Hostěnicích. Přístup je možný i z druhého břehu od Píst. V Labi lze doporučit koupání na městské pláži pod mostem v Roudnici, hned u vědomického pétanqueového areálu. Jako po všech stránkách nejlepší ovšem autor hodnotí a doporučuje si zaplavat v jezeře v bývalé pískovně Dobříň. Přístup je ze silnice od železniční zastávky Dobříň, kde je motoristům k dispozici parkoviště. Bez uzardění lze prohlásit, že zejména čistota vody i ve vrcholném létě nemá široko daleko konkurenci!

Tak vidíte! Taková zdánlivě nezajímavá krajina – a kolik toho pro zvídavého skrývá!

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek